nepočitedlný adj.; k počitedlný, počísti
nespočetný, nespočitatelný, nesčetný, nesčíslný: nebť jest množstvie nepoczitedlnee našich oděncuov AlexPovB 246a (~A, ~C, ~D, ~T) innumerabilis. – Srov. nepočtený
Za lat. innumerabilis stč. též bezčíslný, nepřěčtený, nezčíslný, bez čísla (BiblDrážď Sap 7,11)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

nepočitelný, -tedlný nepočitedlný, adj., nesčetný, unzählig; formou patří k čúti, smyslem k čísti, je zde tedy už totéž matení jako v nč. čitelný (čitelné písmo). — Neboť jest mnostvie nepočitedlne našich oděncuov Alxp. kap. 22.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

nepočitedlný (pětislab.) adj. nespočetný, nespočitatelný, nesčetný, nesčíslný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
