nepřiezlivý adj.; k přiezlivý
nepříznivý, nevraživý, nepřátelský: a kto nevidí, jak člověka bude tržiti mysl a milost k druhému, když slovo přézni uslyší od něho. A pakli z týchž úst vydře se slovo nepṙezliwe, bude nemilost ihned tržiti k němu ŠtítOpat 190b. – Srov. nepřieznivý 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nepřiezlivý, adj., nepříznivý, unhold; pol. nieprzyjaźliwy nepříznivý. — Slovo nepṙezliwe ŠtítOp. 380.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nepřiezlivý adj. nepříznivý, nevraživý, nepřátelský
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nepřiezlivý adj. = nepříznivý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.