nepřěmohlý adj.; k přěmohlý, přěmoci
nepřemožitelný, nepřekonatelný: ani z naší hanby ani z žádnéj tak neprzyemohley potřěby, kterážto nemohla by snesena býti od naší křehkosti (krzyehhoſty ed.) RitKlar 334a; insuperabilis nepržemohly SlovKlem 56b. – Srov. nepřemožený 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nepřěmohlý, adj., nepřemožitelný, unüberwindlich: z žádnéj tak neprzyemohley potřěby, kterážto nemohla by snesena býti od naší křěhkosti EvOl. 334a: neprzemohly insuperabilis SlovK. 56b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nepřěmohlý, nepřěmohujúcí, nepřěmožitedlný (šestislab.) adj. nepřemožitelný, nepřekonatelný, nezdolný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.