nepřístup, -a/-u m.; k přístup
nepřístupnost, nemožnost přístupu: [o deskách zemských:] a to, což všem dobře slúžiti má, aby mnohým skrze zavřenie a neprzijſtup zle neslúžilo VšehK 151a (~B). – Srov. nepřístupnost 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nepřístup, -a, -u, masc., nepřístupnost, Unzugänglichkeit: aby mnohým skrze zavřenie a neprzijſtup zle neslúžilo (to dobré) VšehK. 151a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².