neozračný adj.; k ozračný, ozračiti
neviditelný, zrakem nepostižitelný: přeplovnéj milosti požil [Kristus] plným chtěním nerozpačným, když, jsa bohem neozracznym, chtěl ozračenie přijieti LegKat 1737 (v rýmu). – Srov. neopatrný 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
neozračný, adj., neviditelný, unsichtbar: jsa bohem neozracznym, chtěl ozračenie přijieti Kat. 98.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neozračný adj. neviditelný, zrakem nepostižitelný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
neozračný adj. = neviditelný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.