neopatřitý adj.; k opatřiti
[útočník] nespatřený, nenadálý, neočekávaný: nadcházeje hrádky a města, neopatṙit jsa, zapalováše je BiblPad 2 Mach 8,6 (z nedojiepie ~Ol, ~Lit, nenadále ~Praž) improvisus. – Srov. neopatrný 4
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
neopatřitý, adj., neočekávaný, unverhofft: neopatṙit jsa (Juda) zapalováše je (města) improvisus Kladr. 2. Makk. 8, 6.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neopatřitý adj. neopatřený, nenadálý, neočekávaný (útočník)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.