neobsáhnutý adj.; k obsáhnúti
čím nepostižitelný, neobsáhnutelný: že jest bóh sám v sobě neobſahnuty smyslem lidským, ani jeho která zvláštnost móž postižena býti ŠtítPař 16a. – Srov. neobsěžený 2, neobstěžitedlný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
neobsáhlý, neobsáhnutý, neobsěž(e)ný, neobsěžný, neobsěžený, neobsěžitedlný (šestislab.) adj. neomezený, bezmezný, bezmezně veliký; (o bohu) nepostižitelný, neobsáhnutelný rozumem
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.