neobřězanec, -ncě m.; k obřězanec, neobřězaný
bibl. neobřezaný člověk, kdo se nepodrobil obřízce a nepatřil proto k náboženskému a národnímu společenství Židů, pohan: i kto jest ten Philisteus neobrzezanecz, jenž jest směl poklínati vojska boha živého? BiblCard 1 Rg 17,36 (~Ol, Filisteus neobřezaný ~Pad, filistínský pohan ~Praž) incircumcisus; tento neobrziezanecz [tj. Goliáš] bude mi jako jeden z oněch ComestC 146a (neobřezovanec ~K; 1 Rg 17,36: neobrzezanecz BiblPraž, neobřezaný ~Card, ~Ol, ~Pad) incircumcisus; [poražený král Saul k vojákovi:] Zabí mě, aby snad nepřišli neobṙiezanci tito a neposmievali mi sě BiblPad 1 Par 10,4 (neobřezaní ~Card, ~Lit, ~Praž, neobřezovaní ~Ol) incircumcisi; prepucium neobrzezanci vel neobřézka VýklKruml 302a (E 2,11: var. v. neobřězánie 2). – Srov. neobřězaný 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
neobřězanec, -ncě, masc., der Unbeschnittene: neobrziezanecz, jenž jest směl poklínati incircumcisus Lit. 1. Král. 17, 36, Ol. t.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neobřězanec, neobřězovanec, -ncě m. neobřezaný člověk, kdo se nepodrobil obřízce, a nepatřil proto k náboženskému společenství židů; pohan
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.