nekonalý adj.; k konalý
1. (v čem) nestálý, nevytrvalý, vrtkavý, liknavý: to pokolenie rodí se z těla a z krve, …jest…nestálé, nekonale v dobrém ChelčPostN 36a; i však já viem, že je [pan Groffnekar] nekonaly člověk, a což smluví, že toho tak nezdrží ArchČ 6,162 (1478)
2. jur. nikoliv konečný, předběžný, nedefinitivní: také jest rozdíl, když se odvolává od osudku konečného, ale když se odvolává od nekonalého odsudku JgSlov 2,113 (Bel. rkp 104). – Srov. nedokonalý 2, nekonečný 3