nedověrečský adj. ; k nedověrcě
nebohabojný, bezbožný: i kněžé i mnišie i žáci i všecko pokolenie rufiánské. nedowierczke (m. nedowiereczke), cizoložné ChelčKap 10a. – Srov. nedověrný 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nedověrečský adj. nebohabojný, bezbožný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.