nedostatečněti, -ěju, -ie ipf.; k nedostatečný
mít nedostatek, trpět nouzi, strádat: bohatí nedoſtateczniechu i lačniechu ŽaltKlem 33,11 (byli nedostatečni ~Wittb, ~Pod, BiblOl, strádali ŽaltKap, nedostatky jměli BiblLit, zepsěli sú ~Pad, nouzi měli ~Praž) eguerunt. – Srov. nedostatečný 1
Za lat. egere stč. též biednu býti (MamUKA 21a), chudu býti (SlovOstřS 132), chudě bydliti (SlovKlem 12b)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nedostatečněti, -ěju, -ieš, míti nedostatek, darben: bohatí nedoſtateczniechu eguerunt ŽKlem. 33, 11 (ŽPod. t. nedostateční byli).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nedostatečněti, -ěju, -ieš ned. mít nedostatek, trpět nouzi, strádat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.