necěstie, -ie n.; k cěsta
bezcestí, terén bez cest, těžko schůdný terén: přijide [posel] do Jeruzaléma po roce a po třech měsieciech. A to sě dálo pro neczeſtie a pro nebezpečenstvie mořské VeronS 103b (m. nečěsie, srov. var.: pro nepočesie a pro nebezpečenstvie mořské ~M, nebo jmějiechu zlé povětřie ~K); vylit jest svár na kniežata na jich, a blúditi nechal jich [Bůh] v neczieſtij, a ne na cestě ŽaltKap 106,40 (u bezcěsťú ~Wittb, ~Klem a ost., bez cesty BiblOl) in invio; avia, in loca summa na neczestij, na bezcestí GlosRoud 75b; ║ kněžie nebyli sú na cestě spravedlnosti, ale kromě na neczyeſtý hřiešném LyraMat 134b erant extra viam iustitiae na hříšném scestí
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
necěstie, -ie, neutr., bezcestí, zlá cesta, Unweg: w neczieſty in invio ŽKap. 106 40; to sě dálo pro neczeſtie Nikod. 103b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
necěstie, -ie n. bezcestí, neschůdný terén
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.