nebrzký adj.; k brzký
[o člověku] k čemu nepohotový, nikoli hned ochotný: ó bohdaj tomu rozuměl a k tomu patřil hřiešný, jenž…jest hotov k zlosti a nebrzky k ctnosti HusZrcK 76b (nebrzek ~M)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nebrzký, adj., nespěšný, zauderhaft: jenž jest hotov k zlosti a nebrzek k ctnosti HusE. 3, 140.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nebrzký adj. nepohotový, ne hned ochotný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nebrzký adj. = nepohotový, nespěšný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.