|
|
nebázn, -zni f., též nebázen; k bázn 1. (čeho, čí) nestrachování se (někoho n. něčeho), nedostatek bázně (před někým n. něčím); „nebázn boží“ nebohabojnost: ješto svú přielišnú hrdost a nebazn boží v čemž kolivěk ukazují: v kúzlech, v čářiech, v obžerstvě, v oplzlstvě ŠtítSvátA 85a; jsa práv, neboj se jeho [nadřízeného] ani koho, neřku tú nebazni, oč by kdy od koho nevinně byl potkán TkadlB 93a; zabraň noze tvé od bosoty, nezevuj nahoty jich skrze nemúdrost a nebazen boží ChelčBoj 404a; i ta nebažen těch věcí hrozných [tj. zatracení] i ona přielišná, neřádná bázen každého takového o duši zavede RokPostK 285b 2. troufalost, opovážlivost, nemístná nebojácnost: nechtěl sě jest [sv. Antonín] učiti ve škole, ani sě kdy přičinil k dětem k nebažní nesličné, …nic na dětinú drzost nedbaje OtcB 172a ineptis infantium…fabulis (písař patrně zaměnil bázn a básn, srov. OtcC 165b: k dětinné které básni); protož zase mladí nepřijemše múdrosti od starých, nemohú k nim zachovali poctivosti dlužné a poslušenstvie, ale jdú podlé vuole své v nebazni, zlostem starých obvykajíce ChelčPost 36a; pro jeho [člověka] hřiech a nebazeň dal [Bůh] jej v mou ukrutnou kázeň RozmlSmrt 69; ║ a kázali jemu [vrátní tlukoucímu Oldřichovi] jíti od vrát, aby takové nebazni nečinil PasKal N1b aby tak opovážlivě nejednal Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nebázn, nebázen, -zni, Furchtlosigkeit, Ungezogenheit: nebazen těch věcí RokycPost. 285b, n. čeho = nedostatek bázně před čím; (Antonín) ani sě kdy přičinil k dětem k nebazní nesličné OtcB. 172a; mladí, nepřijemše múdrosti od starých, jdú podlé vuole své w nebazni… v rozpuštění lezúce ChelčPost. 36a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
nebázn (dvojslab.), nebázen, -zni f. nebojácnost, neohroženost; nebázeň: nebázn boží nebohabojnost; troufalost, opovážlivost Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
nebázn f. = nedostatek bázně, nebojácnost, nekázanost Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|