nešlechetenstvie, -ie n.; k šlechetenstvie, nešlechetný
1. nešlechetnost, nešlechetná vlastnost n. zvyklost, špatnost: vida [Kato] hlúpých lidí svyky, činy, nravy, marnost také, Neſſlechetenſtwye nejednaké KatoVít 58a (nesličenstvie ~M, neslušenstvie ~N); jich [Sodomských] neſſlechetenſtwie a nešlechetné nravy MatHom 207 inhospitalitatem (volný překlad); mněl si z svého neſſlechetenſtwye, bych byl tobě podoben [Bůh hříšníkovi] ŠtítBojVyš 5a (srov. Ps 49,21 existimasti inique); pak takový [papež] když jest v kacierství, v neſſlechetenſtwi kterémž koli KorMan 59a
2. nešlechetnost, špatný skutek, nepravost: žeť jsem já [Telamon] na pomstu někakého neſſlechetenſtwie…s vojskem přitáhl TrojA 36a facinoris; o Manasovi, jenž jest mnohé neſſlechetenſtwie činil proti hospodinu BelA 181b; Polák nařekl jest téhož Kolmana mordem a nešlechetenstvím ArchČ 7,477 (1474); ║ ale příčina poslednie jest konec všeho neſſlechetenſtwie AlbnCtnostA 49b vrchol vší hanebnosti
Srov. nešlechetnost
Ad 2: za lat. facinus stč. též zlý účinek (SlovOstřS 78)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nešlechetenstvie, -ie, neutr., nešlechetnost, nepravost, Lasterhaftigkeit, Laster: činy, nravy, marnost také, neſſlechetenſtwye nejednaké Vít. 58a; naše neſlechetenſtwye Aug. 12b; o Manasesovi, jenž jest mnohá neſſlechetenſtwie páchal přěd hospodinem BelB. 55a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nešlechetenstvie, -ie n. nešlechetnost; nepravost, špatný skutek
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nešlechetenstvie n. = nešlechetnost, nepravost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.