1. nevnímatelný, nepozorovatelný, nepostižitelný smysly: že jest duch bóh nevidomý a neczitedlny ŠtítPař 2a; ten blud, na počátku někdy neċitedlný, …již sě je zjevil JakVikl 188b insensibilis; a po těch ranách čitedlných Pán chce, aby lidé poznali rány své nevidědlné, neċitedlné JakZjev 302b; ale některým jako mrtvým jest tupý [meč božího slova] a jako neczitedlny PříbrZamP 302b; dielem vtipným svým neczytedlnym činí [příroda] v údech, což se druhdy zdá, že lékaři nelze LékSalM 473 non sensibili; že tělo Kristovo podstatné a bytné jest v svátosti oltářní, ač ne tělestně a hmotně, ale v duchovní zvláštnosti neċitedlné ChelčBisk 5b; ač ta láska nebo to milování boží velmi jest necžytedlnee a nevážné v lidech ChelčPost 150a nevýrazné, málo patrné; též i úmysl tvrdý, ješto jím duchovní život stojí, i ten dna hřiechuov necžitedlnych a nedomněných mnohokrát zlámá ChelčPost 246b nenápadných

2. necítící, nevnímající, neschopný smyslových vjemů: že úd neb žilka odkrytá neb obnažená na miestě obnaženie bývá neczitedlny LékSalM 570 insensibilis necitlivý; to vše mrtvému a necžitedlnemu [člověku] málo jest ChelčPost 150b; bude neczitedlny [ztracený syn] podlé řeči boží, ješto dí: Bil sem je, ani sú nečili ChelčKap 14b; rostúcí [věci], živé, ale neczitedlne, jako dřievie, bajliny, tráva ŽídSpráv 188; insensibilis…necżitelny, kto nečije VodňLact L8b

3. [o člověku] čeho neschopný pochopit, nerozumějící něčemu, nechápající něco: mrtvost přílišná jest v lidech, že sú nečitedlnij učiněni božských věcí ChelčPost 150a; nebo se neděje [křest] v lidech rozumných, ale v dětech ovšem neczitedlnych smysla ChelčPař 176b; ║ nemohlo jest jich [samo pokřtění dětí] činiti účastných Krista podlé jich nevědomie a neczitedlne hlúposti ChelčPař 179b nechápavé. Jen u Chelč