nečistě adv., též nečístě; k čistě, nečistý
nečistě, nemravně, nestydatě, nepočestně: že ona [královna] Tristrama miluje necziſtie TristB 60b; z lakoty neczyſtye sem sě jměl u mém těle v skutciech i v sloviech AlbRájA 92b; s nimi [s nevěstkami] marně a neczyſtye svój život ztráviti WaldhPost 69a; chtěla by [paní] neċyſtie k sobě úmysl jeho [Josefův] přitáhnúti ŠtítStrah 4b; boj svój neċiẛtie a nedobře vedu HusVýklB 2b; ruce ztahovali [hříšní] zle na chudé drouce je, loupíce je, neċżiſtie se dotýkajíce RokPostA 20a; jest jedna statečná každá žena poručník svých dětí…, kteráž nenie necziſtie živa PrávSasE 45b; incestare necziſtie bydliti aut smilniti SlovKlem 15b; ║ styď sě, když necziſtie (druhé i nadeps.) chléb jieš BiblDrážď Sir 41,24 (~Ol, ~Lit, z stolenie v chlebiech ~Pad, za vybieranie prvnieho miesta za stolem ~Praž) de discubitu in panibus (odchylný překlad) neslušně (?)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nečistý, adj., unrein; stsl. nečistъ impurus. — neciſta (ne) ruina (menti repentina subripiat) Greg. (nejasné; snad chyba pís. m. nečistota); myšlenie neciſte immunda Túl. 31a; ot necziſteho myšlenie ŽKlem. 281; kto móž učiniti čisté z necziſteho poſſleho (m. pošlé) z semene de immundo semine ŽPod. 161a (Job 14, 4); žádost neczyſtu a smilnú Alb. 93a; velikými hřiechy a nečistými lidé hřešie ŠtítE. 17; čím bude neċiſti (t.j. nečišti z nečiščši) a zprznilejši, tiem bude méňe vzácna ŠtítOp. 334b; což bóh učistil, neřiekaj necziſté HusPost. 208a; (nemocný) mnoho necziſteho z úst vyvráti OtcB. 5a; vepři velmi neczíſtíj morbo pleni OtcB. 59a; mnoho much a jiných žížel neczzíſtich MandA. 173b; pro zlé povětřie necziſte propter corruptionem nimiam aeris Mill. 82a. — Adv. nečistě: neczyſtye Alb. 92b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nečistě adv. nečistě, nemravně, nestydatě, nepočestně
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.