nečěstě adv.; k čěstě
nečasto, zřídka, málokdy: čímž sě kto ústavnějie modlí bohu, tiem jemu jest chutnějie modliti sě; a čímž neczieſſtye, tiem nechutnějé a túžebnějie ŠtítVyš 90b quanto rarius; lépe by bylo neczyeſtye bývati u mše než z častého bývanie nebyti tbavu mše ŠtítKlem 123b (nečasto ~Sáz). – Srov. nečasto
V dokladu z ŠtítVyš 90b jde asi o kratší komparativ *nečěščše (Rš), či spíše *nečěšče (srov. číšče Kruml 97)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nečěstě, adv., nečasto, nicht oft, selten: lépe by bylo, neczyeſtye bývati u mše, než z častého bývanie nebyti tbavu mše Štít. uč. 123b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nečěstě adv. nečasto, zřídka
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nečěstě adv. = nečasto
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.