1. nestálý, proměnlivý, nejistý; [o něčem točícím se, vířícím] neustálený: to nevſtawne Maria zavrhši pod nohami ztlačila a do nebe, tu, kdež všecko ústavno jest, pospiechala ZrcSpasK 82; mužie s úmysly vrtkými, ješto ač co počnú statečného, neskonají, točiece sě jako povětřie nevſtawne v svých úmyslech ŠtítSvátA 121a; zajisté to věz, tak sú všechny věci na světě neuſtawny jako kolo, kdež u vozě běží a sebú sě točí TkadlA 34a; ║ pamět jest nedržima a nevſtawna ŠtítVyš 95a instabilis nespolehlivá

2. [o činnosti člověka] neužitečný, marný, planý: nemilostivý činí dielo neuſtawne, ale ktož rozsievá pravdu, ten má věrnú mzdu BiblOl Pr 11,18 (var. v. neustavičný 3) opus instabile

3. nestálý, nevytrvalý, nepevný, vrtkavý: a dám, točíž učiním robata kniežata jich, a neuſtawny budú panovati nad nimi BiblLitTřebT Is 3,4 (var. v. neustav́ený) effeminati (zpodst.); navštieví [Bůh] dary své milosti vrtké srdce neuſtawne ŠtítMuz 78b; ješto nevſtawna mysl, jako ženská, postúpiec spěšně po pravdě, učiní dobře ŠtítSvátA 15b; proměníš li [královno] svój stav, za neuſtawnu budú tě mieti ŠtítBrigP 67a; ║ Neuſtawne túlanie ŠtítBojVyš 7b dissoluta vagatio z místa na místo