navázati, -vážu, -vieže pf. (ipf. navazovati); k vázati
1. co, čeho kam [na povrch n. kolem něčeho] navázat, přivázat, vázáním připevnit něco; [o větším množství] navázat něčeho: jeden z tú mládencí vyskyte [při porodu] ruku ven, na niž žena, ješto dietky babí, nawaza črvenú nitku BiblCard Gn 38,27 (~Lit, pod. ~Ol, zavázala ~Pad, na kteréž…uvázala ~Praž) ligavit; a ti [farizeové] také většie podolky než jiní nosiechu, trnie v ně nawiezicz ComestC 288b alligabant; nawazaw naň [soudce na sv. Apolináře] těžké břieme železa PasMuzA 345 gravi pondere…vinctum; ktož omočí rúšku a na oči nawieze LékVodň 284a; ktož ji [fialu]…navieże nemocnému na hlavu…, všecku bolest z hlavy vyžene LékFrantA 122b; nawazati [černobýl] ženě na břich LékMuz 112a; těm na hlavu bud nawazana slepice nebo kuře roztržené LékRhaz 38.
2. čeho, co [o větším n. dostačujícím množství] navázat něčeho, svázat něco dohromady (k snadnější manipulaci, dopravě ap.): tehdy lid vzemše múky skropené dřéve, než by zakvašena byla, a nawazawſſe v pláště, vkladechu na své plece BiblCard Ex 12,34 (~Ol, ~Lit, uvázav ~Pad, svázav ~Praž) ligans in palliis; všě měščany i sedláky, všě mlynáře i rybáky vyloví [smrt] jě jako raky, Nawyeze nás plny traky Vít 34a; sřež (ſſrezz rkp) klasy dolóv…a nawiez mnoho kytek malých ŠtěpMuz 56
Ad 1: za lat. ligare stč. též přivázati