|
|
|
navážiti, -žu, -ží pf. (ipf. navazovati); k vážiti 1. čeho [vody] navážit, vážením nabrat, načerpat: milý pane, ani máš, čím by nawazil, a studnice jest hluboká EvPraž 8b (J 4,11: BiblPraž, v čem by nauażil ~Lit, ~Pad, več načrpal by EvOl, več by načřěl ~Zimn, BiblDrážď, EvBeneš, BiblOl) in quo haurias; ty dievky biechu přišly, aby nawazyli sobě vody svým stádóm ComestK 55a (aby načieraly ~C, ~S) ut haurirent aquam; pójč mi vědra, ať i tvým velblúdóm vody naważym BiblOl Gn 24,44 (velblúdóm tvým naważym ~Praž, ať i tvým velblúdóm dám ~Card, i velblúdóm tvým naberu ~Pad) hauriam; a tak s tisterny bethlehemskéj vody nawaze, obětuj najvyššému králi OrlojA 14a hauriendo (v obraze); ad hauriendum aby nabrali vel nawarzili (m. nawazili) VýklKruml 160a (Jr 14,3: var. v. navažovánie); když jednoho času napil se [mudrc] vody naważyw z jedné studnice BurleyMudrC 170a; vody pro obleženie nawaž sobě [Ninive] BiblPraž Na 3,14 (~Pad, načři sobě ~Drážď a ost.) hauri; haurire est attrahere et proprie aquam de puteo, vel capitur quandoque pro evacuare nawazity SlovDief 143b 2. čeho [abstraktního] načerpat, získat něco, dojít něčeho prospěšného: kto dobrý jest, naważi od Pána milosti BiblPad Pr 12,2 (načierá ~Ol, ~Lit, obdržíť sobě… milost ~Praž) hauriet gratiam; kto jest nalezl ženu dobrú…, naważi veselosti od Pána BiblPad Pr 18,22 (načře ~Ol, ~Lit, nabude ~Praž) hauriet iucunditatem; hauriet nawazi [milosti], s. sicut de fonte VýklKruml 107b (Pr 12,2) Srov. načřieti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
navážiti, -žu, -žíš, pftiv., schöpfen: naważiwſſi wody haustam Ol. Gen. 24, 20, n. čeho; chtě vody nawazyti Otc. 374a; s tisterny betlehemskéj vody nawaze Orloj 14a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
navážiti, -žu, -žíš dok. (čeho) navážit, vážením načerpat, nabrat; načerpat, získat něco, dojít něčeho: (dobrý) naváží od Pána milosti Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|