|
|
naučiti, -ču, -čí pf. (ipf. naučovati, učiti) 1. koho (čemu, co, čeho, s inf.) naučit někoho (něčemu), učením vštípit někomu nějakou vlastnost, vědomost, znalost n. dovednost: naucz mě pravedlenství tvému ŽaltB 118,135 (~Wittb, ~Klem, ~Kap, BiblOl, ~Pad, uč mě ŽaltPod, pod. BiblPraž) doce; stezek tvých navcz mě ŽaltWittb 24,4 (stezkám tvým naucz mě ~Klem, ~Kap, BiblOl a ost., stezky tvé zuč mě ŽaltPod) edoce; dobrotě a kázni a učeňú navcz mě ŽaltWittb 118,66 (BiblOl a ost., dobrotu a kázeň a uměnie naucz mě ŽaltKlem, dobrotě a kázni a umění uč mě ~Pod, ~Kap) doce; jakž otec navczyl mě, tak mluvím [Kristus] EvRajhr 110b (J 8,28: ~Víd, ~Ol, ~Beneš, BiblPraž, pod. EvZimn, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, jakž mě jest učil EvPraž) sicut docuit me; hospodine, naucz nás sě modliti BiblDrážď L 11,1 (tak i ost.) doce; súdy, jimžto naucziṡ je, aby je činili v zemi BiblCard Dt 5,31 (~Lit, jimžto naucżyſs činiti je ~Ol, kteréž učiti budeš je ~Pad, učiti budeš, aby plnili je ~Praž) quae docebis eos; i nauczil ji jest Joab těm slovóm BiblCard 2 Rg 14,3 (~Ol, ~Lit, i naucżil jest ji Joab, co by měla mluviti ~Praž, i položil jest slova Joab v ustech jejích ~Pad) posuit…verba in ore eius; já na tobě vymuči, ež mě tomu rozuměti nauczyſſ PasMuzA 13; což kdy …četl, sám od sebe, nikým nenauczen, všecko rozuměl PasMuzA 461 per se didicit; navczi jě [poustevník jinochy] provazóm plésti OtcB 94b funiculum intexere ostendit; súdóv tvých naucz mě ŘádKorA 57a doce; nebo já sem přijal ot hospodina, ješto sem i vás naucżil BiblOl 1 C 11,23 (což i dal sem vám EvOl, BiblLit, a to vydal sem vám ~Pad, ~Praž) quod et tradidi vobis; slovem múdrým neumětedlného navczyty AlbRájA 83b docere; ó plného naučenie silné viery! Toho jest zemské uměnie nenavczylo, ale ducha svatého jest to zpósob ŠtítSvátA 40b non…erudivit; naucz mě [Hospodine] svým vdechnutím hodujie smírnosti ŠtítBrigC 48a inspira moderationem; mistr Vilhelm…navczil nás dobývati střiebra i zlata LékRhaz 35; žeť by naucżeni byli cestě pravé RokJanB 58a; kto pak ze všech obecních lidí chtie doktory zdělati, lépe by učinili, by je vhod nauczili než přeučili KorMan 176a; jakž nauczeni byli z ustanovenie Kristova KorTrak d4b; ty všecky pohany křtili a z úplna vieru křesťanskú naucžyli PasKal 11b; že sú apoštolé křtili lidi rozumné v letech, jakž které…naučili těm všem věcem zachovávati, kteréž jim koli přikázal pán Kristus AktaBratr 1,23b; jdi k faráři zdejšiemu, ten tě naučí dobře [láti] ArchČ 10,93 (1499) 2. koho/co (v čem, na čem, čemu, k čemu, čím, s inf.) vyučit (něčemu), vycvičit, vzdělat (v něčem); bez druhého předm. vychovat: rozum tobě dám, i navezy tě na cestě tej, júž budeš choditi ŽaltWittb 31,8 (pod. ~Pod, ~Kap, BiblOl, ~Lit, ~Praž, naucżim tě v cěstě ~Pad) instruam te; nauczeny v milosti a ve všem bohatství plnosti rozumu, v poznání tajenstvie boha BiblDrážď C 2,2 (~Ol, ~Pad, kteří sú naucżeni ~Praž) instructi; ale hospodin pán bude mé osviecenie, jenžto jest nauczyl a nauczy ruku mú ku psaní JeronM 2a docuit et docebit; by nauczien [Mojžíš] ve vší múdrosti židovskéj a ejipskéj ComestC 357b eruditus est; svatá Lidmila… vnuka svého svatého Václava v křesťanské vieře učení svatého Písma navczyla jest PulkB 24 (~N, učením svatého Písma navczila jest ~S, ~Lobk) in fide…ac sacris litteris…imbuebat; svatá slova znáš, ješto tě mohú nauczziti k spasení skrze vieru BiblOl 2 T 3,15 (tak i ost., instruere navcziti aut vzdělati, navésti VýklKruml) instruere ad salutem; nebo byl jest je [Job lidi] tak navnadil a nauczyl, když sú co marného mluvili neb činili, tehda sú sě jeho báli AlbRájA 29b; já [Ulixes] že biech v tom [magickém] umění dosti nauczen TrojA 230a de arte eram…instructus; jsa [Eusebius] všeliké múdrosti nauczen uměním, měl i plnu známost budúcích věcí TrojA 47b imbutus; o holubiech, jenžto nauczeni sú poselstvie dieti CestMandC 59a; kdyby králi, kniežata, páni, jsúc v božiem zákoně naucżeni, nedali kněžím svatokupčiti HusSvatokup 202b; křtem svatým ji obmyl [církev Kristus]…, zákonem čtenie svého nauczil VýklŠal 7a erudivit; erudire vyhlúpiti, naucziti SlovOstřS 133; arte sua usus sis (rkp) řemeslem naučen jsa VýklKruml 120a (Sap 13,11 arte sua usus: požívaje svého řemesla BiblDrážď a ost.); enutritus naučen jsa vel vykrmen sa VýklKruml 312a (1 T 4,6 enutritus verbis fidei: vzchovaný slovy viery BiblOl, zchován sa ~Lit, zkrmen jsa ~Pad, vykrmen jsa ~Praž); parentes enim illius…erudierunt (nauczili jsú gl.) filiam suam secundum legem Moysi GlosLekc UK V E 19,223b (Dn 13,3: přiučili sú dceru svú podlé zákona Mojžiešova BiblOl, ~Lit, vyučili sú ~Pad, ~Praž); máš li děti, naucz je v některém umění, aby se uměly brániti proti chudému životu AlbnCtnostA 147a; protož ty naucz pamět znamenitým rozomem, a jestli že ty ji naucziſs, budeš míti praktiku ukrácenú AlchLull 14 3. koho (o čem, v čem, ojed. na co) poučit někoho (o něčem), vysvětlit, objasnit, vyložit někomu (něco); [o neznámém] zpravit, informovat: u vieřě potvrdil a o věčnosti duše jej nauczil [Petr Klimenta] PasMuzA 288 edocuit; aby opět přišel anděl k nim [manželům] a nauczil oba o dietěti ComestC 132a ut…instrueret; nauczi ji [Šalomoun královnu] ve všem, co mu je propověděla ComestC 177a docuit; dokazuješ užitečnějších věcí, nauċen sa skrze zákon BiblLit R 2,18 (~Pad, naucżen jsa zákonem ~Praž) instructus; ač by starší chtě umřieti nauczil mlazšie ŠtítVávra 161a; svědomie naše naučit nás a povieť nám o dobrém našeho přirozenie ŠtítStrah 2a instruamur; jakož budem moci, najlépe tě o našich životech nauczime AlexPovB 269b; chci tě [Astarot Boha] najprvé nauczziti na jeden artikul, ten, jenž vládne vším peklem Astar 139a; Tomáš jsa i viděním i slyšením i dotknutím od dobrého mistra navcżen HusPostH 77a; a v tom ve všem navczena jest [církev], že ten hlad znamená hlad slova božieho VýklŠal 6b; jestli ť blud, cožť vedu, tvými spravedlnými usty naučená Budyš 7a edocta; v této kapitole navczen jest každý lékař ranný do cela o každé ráně LékRhaz 42; věz, žeť nemóž navczen býti učedlník dokonale tiemto lékem LékSalM 241 informari obeznámen s tímto; lidskými ustanoveními navezeni jsúce [král] bezpečně ustanovujeme PrávHorS 168a informati; dostatečně chci vás toho zpraviti i naucżiti HynRozpr 177a so wil ich euch dez unterweisen; Eincigar…starší o mysli královskéj navczil SilvKron 91a edocet; zkušení nás nauczilo a ukázalo, že síra nemá než jediný stupeň síly AlchLull 106; na mnohé věci se ptal a o mnohých zle byl naučen ArchČ 4,121 (1466); ║ otroka slovy nemóž nauczyti BiblOl Pr 29,19 (otrok slovy nemóž nauċen býti ~Lit a ost.) non potest erudiri nelze poučit, napravit 4. koho (čemu, k čemu, aby…, kterak …ap.)poučit někoho o náležitém postupu, dát někomu návod (k něčemu); [v nejistotě] dát radu, poradit; [o nadpřirozeném činiteli] dát vnuknutí; [o nadřízeném činiteli] dát instrukci, příkaz: a jakž jej [Alexandra] rada nauczy, zástupy lepším poručí AlxV 382; a oni [vojáci] vzemše penieze učinili, jakož navczzeny byli EvOl 271a(Mt 28,15: pod. BiblDrážď a ost.) sicut erant edocti; jáť [Hospodin] budu v tvých ustech, i nauczimt tě, co budeš mluviti BiblCard Ex 4,12 (~Lit, ~Pad, ~Praž, nauczymt tě mluviti ~Ol) docebo; tehda svatá Kristina, duchem svatým nauczena, k těm bohóm mrzkú mysl mějieše PasMuzA 347 docta; a ta jej [sestra Jana] bieše navczila, aby ješitenstvie toho světa ostana, i šel do kláštera OtcB 56b docuit; tehdy Tiberius káza Veronice přijíti před sě, chtě, by byl navczen od nie, kterak by svatý křest přijieti měl VeronS 116a; poslové, jakžto navczeni biechu, takž jim [pánům] pověděti nesmějíchu TristB 89b; má nás také to potracenie navcziti, abychom sě střiehli najmenších hřiechóv ŠtítVyš 24b docemur; když ho [Médea Jásona] úplně všemu nauczila TrojA 11a instruxit; tehdy naucžy Solferna diábla Tarthareus, kterak by na každý kus odpoviedal SolfA 88a; informare navěsti, naucziti SlovOstřS 137; suggeret, id est inspirabit… vnukne vel nauczi VýklKruml 270b (J 14,26: poradí vám všeho BiblDrážď, ~Ol, zjeví vám všecky věci ~Lit, všecky věci vám vzpomene ~Pad, ~Praž); navcz jeho [nemocného], kterak se má mieti po přijímaní [léku] LékRhaz 177; což kolivěk má [člověk] činiti, bývá zpraven najmocnějie zákonem Kristovým, nebo on najmistrnějie uměl jest naucžiti člověka tomu, čím by se bohu slíbil ChelčSíť 64a; ║ je se jich všech [Arnošt zemanů] prositi, aby k tomu poradili a jej k tomu naučili, že je ciesař chce vyhnati BawArn 1883 aby mu poradili a jej poučili; měli by [kněží] přikázali a naucziti lid k veliké vážnosti a k náboženství, k zpovědi BechMuz 107b podnítit 5. jur. [o vyšší instanci] koho (oč, v čem, s inf. … ap.)dát právní poučení někomu (stran něčeho): abych já měl plnúmoc…je [strany odporné] zpraviti a naučiti ArchČ 6,14 (1407); úředník Sulík neuměl pomocného vzíti pro ty zmatky, až jej páni naučí Půh 1,402; tu má se odepsati, což vloženo jemu jest ode pana Jiříka z Kravař, jakož jej úředníci naučí o tu opravu v Závořicích Půh 3,640 (1447); že nás právem naučiti ráčíte NaučBrn 1; žádal jest [hejtman] od pánuov zemanuov nauczen býti, měl li by klásti Pomorčovice ve dsky knězi Mikulášovi PrávOpav 1,111 (1466); že ti oltářníci k tomu platu i listóm…právo mají, tak jej páni v tom naučili Půh 5,22 (1475); jsúc panským rozkázáním naučeni vložiti Tomášovi z Kojičína a jeho erbóm tvrz Náramče s dvorem DeskyMorBrn 9 (1480) ♦ dáti sě naučiti jur. o co (komu) požádat (někoho) o právní poučení stran něčeho: dali sme jim rok ku položení penězuom ku právu a že se o to naučiti dáti chceme NaučBrn 40; jestliže ta žaloba jde na hrdlo, tehdy má ten nahoru vstáti a má se dáti navcziti, kterak to míru rušenie z toho zaforfestovánie do achty přinésti má PrávSasE 111a mit schepphen orteyle sich czu underwisen; když by některé pře se staly, v kteréž by sami uhoditi a jich rozeznati nemohli [opavští zemané], že bychom se pánuom moravským o ty naucziti jměli dáti PrávOpav 1,116 (1476) Podle GbSlov 2,511 je vazba naučiti co latinismus. — Ad 1: za lat. ostendere stč. též zjěviti. — Ad 2: za lat. erudire stč. též vzchovati. — Ad 3: za lat. instruere stč. též naučenie dáti (MladHusA 160a). — Ad 4: za lat. suggerere stč. též vzbuditi, ponuknuti, poraditi k čemu Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
naučiti, -ču, -číš, pftiv., naučiti, naučení dáti, lehren; stsl. naučiti docere. — Kázn tvá mě navczy docebit ŽWittb. 17, 36; nacziu (sic) tě instruam ŽKlem. 31, 8; aby ty mě o budúciem životě nauczyl Pass. 392; jakž jej (Alexandra) rada nauczy, zástupy lepším poruči AlxV. 382; jakž jej ten muž nauczi, tak sě tu bohu poruči t. 929; (sestra) jej bieše navczil̇a, aby… šel do kláštera docuit OtcB. 56b; o holubiech, ježto nauczeni ſu poselstvie dieti MandC. 59a; naveden jsa od křesťanův a nauczen doctus Mill. 29a; — naucz mě pravedlenství tvému ŽBrn. 118, 135; n. koho čemu; dobrotě a kázni a učeniú navcz mě ŽWittb. 118, 66; súdóm tvým navcz mě t. 118, 108; stezkám tvým naucz mě edoce ŽKlem. 24, 4; nauczi pokojné cěstám svým t. 24, 9; čemuž ji ten nauczy, to ať činí Kat. 48; súdy, jimžto naucżyſs činiti jě Ol. Deut. 5, 31; když jej navczí tomu všemu instruxisset OtcB. 12b; (Makarius) navczí jě provazóm plésti ostendit t. 94b, překlad volný; navczíj jeho dobrým skutkóm činiti i božiemu kázaní plniti t. 129b; ižádného tomu nenauczie MandA. 204a; an jest tě nauczil tomu posuit in os tuum MamA. 25b, překlad volný; — (Arnošt) je se jich prositi, aby k tomu poradili a jej k tomu naucili, že je ciesař chce vyhnati Baw. 92a, n. koho k čemu = n. koho čemu, dáti komu v něčem naučení; — stezek tvých naucz mě ŽBrn. 24, 4, navcz ŽWittb. t., n. koho čeho; zákona tvého nauczis jej ŽKlem. 93, 12; mistr mě navczil jednoho slova GestaKl. 51; — dobrotu a kázen naucz mě ŽKlem. 118, 66, n. koho dobrotu, latinismus; mistr mne navczil jedno slovo GestaMus. 25a; ten (Duch sv.) vás naučí všechny věci HusE. 2, 207; co mě pán bóh naučil ODub. 502, n. koho čso vazba původem svým náležitá, ježto čso byl genitiv; czo nás chtěl navciti (Ježíš) HusPost. 162b. — n. sě naučiti sě lernen: navczte sě erudimini ŽWittb. 2, 10; nauczil ſye disces Prešp. 186a; — zdali ſie někdy všemu i navczyſſ Štít. uč. 9b, n. sě čemu; navczzili jsú ſie vieře křesťanské MandA. 204b; ani (muži) ſie již běchu tatarský řeči úplně nauczily Mill. 5b; — čsož jsem sě navczil didici ŽWittb. 118, 7, n. sě čeho (překladatel cítil čso asi ještě jako genitiv); dávno sem ſye tří liter nauczzil GestaBř. 25b; Marek sě snažně dáváše v takové noviny, aby ſſe jich nauczil studebat super novitates informari Mill. 9a, naučil sě čeho = seznámil se s čím; Marek tak ſie nauczil navzchodslunečních krajin novin, kteréžto dále popsány budú Mill. 9a; hovado zastaralé nebrzy sě co naučí jako mladé HusE. 2, 359. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
naučiti, -ču, -číš dok. (koho, čemu, co, v čem) naučit; vyučit; poučit, dát poučení, naučení Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|