natržený adj.; k natrhnúti sě
namožený, schvácený, polámaný: multi dicunt, quod prodest hominibus ruptis natrzyenym, talis potacio Lék *Třeboň C 6,24b
Za lat. ruptus stč. též zlámaný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
natržený, adj. k natrhnúti. — Polámaný: prodest hominibus ruptis natrzyenym Třeb. rkp. C, č. 6, fo 24. Srov. natrhnúti sě. — Natrhlý, geschossen: ecors nesmělý, natrżeny Lact. 55d.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².