nasytiti | StčS | GbSlov |

nasytiti, -cu, -tí pf. (ipf. nasycovati); k sytiti

1. koho/co (čeho, z čeho, čím [pokrmem]) nasytit, nakrmit, zasytit (něčím); [břicho, vole ap.] naplnit: rači ny dens nakirmiti, živé krimě naſititi ModlKunhA 98; lační naſyczeny jsú ŽaltWittb 116a (1 Rg 2,5: ~Klem, BiblCard, ~Ol, ~Lit, ~Pad, nakrmeni jsú ŽaltPod, najedli se BiblPraž) saturati sunt; z plodu činóv tvých naſicena bude země ŽaltKlem 103,13 (~Kap, BiblPad, ~Praž, nasytí sě ŽaltWittb, ~Pod, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit) de fructu…satiabitur (fig.); z skály strdem naſſitil jě [Bůh své věrné] ŽaltKlem 80,17 (~Kap, BiblDrážď, ~Lit, pod. ~Pad, ~Praž, medu naſytil je ~Ol, medu nakirmil jě ŽaltWittb, ~Pod) saturavit eos; odkad tyto [zástupy] kto moci bude naſytyti chleba? EvSeit 145b (Mc 8,4: ~Ol, naſſytyty chlebem EvVíd, BiblDrážď, ~Ol, pod. EvBeneš, BiblLit, ~Pad, nakrmiti EvPraž, BiblPraž) saturare; i žádáše [marnotratný syn] často, aby své břicho naſytil těch otrubóv, ješto vepři jědiechu KristA 66a (L 15,16: rád by se byl nasytil mláta EvPraž, naplniti břicho své z mláta ~Zimn, ~Beneš, naplniti břich svój mlátem ~Ol, BiblLit, ~Pad, ~Praž, nacpati své břicho mláta ~Drážď, ~Ol) implere ventrem suum de siliquis; jímž bych [zrnkem kohout] své vole naſytil BawEzop 250; neb sem zapojil duši ustalú a všelikú duši lačnú sem naſytyl Pror Jr 31,25 (BiblOl a ost.) saturavi (v obraze); zžéře meč je [nepřátele] a naſicen bude a zapie sě krví jich BiblLit Jr 46,10 (~Pad, ~Praž, najie sě Pror, BiblOl) saturabitur (v obraze); nakrmiti, naſſytity, naplniti chóry andělské MatHom 34 (v obraze); zástup byl nſſayczen z pěti chlebóv WaldhPost 114b; většieť jest duši…slovem božím nakrmiti, nežli břicho…tělesným pokrmem naſytyty ŠtítSvátA 60a; kdož prvního ovotce [tj. dobrých skutků] nebude zde naplněn, ten nečekej, by druhého [tj. odplaty za dobré skutky] byl naſycen JakPost 195a (v obraze); Naſyceni jsúce prvé za chléb sú sě posadili BiblPad 1 Rg 2,5 (pod. ~Praž, naplněni jsúce prvé chlebóv ~Card, ~Ol, ~Lit) repleti; v té nemoci vždy se chce jiesti a nemuož jich naſytiti nižádnú krmí LékFrantA 73a; žádaje [Lazar] naſyczen býti z drobtuov ChelčPost 168b; když se zdá ve snách, an člověk jie, nic tiem pokrmem nebude naſycen člověk RokJanB 102a; nemohúc [vládci] malé čeládky naſytiti, ale tento Pán naſyti ŽídSpráv 169 uživit…uživí; naſyczeni jsme chleby BiblPraž Jr 44,17 (var. v. nasycovati sě 1) saturati sumus; z tajných souduov tvých [Hospodine] naſyczeno jest břicho jich [bezbožných lidí] BiblPraž Ps 16,14 (napilňen jest ŽaltWittb, ~Pod, BiblOl, pod. ŽaltKlem, ~Kap, BiblPad, přeplnilo se jest ~Lit) adimpletus est; ut…possent talibus [panibus] iuxta paupertatem ipsorum refici naſiczeni býti ProkPraxD 116a; ║ Naſycena budu drva polská a cedrové hory Libanské, ješto jest sadil ŽaltKlem 103,16 (BiblOl, ~Pad, Naſiceno bude ŽaltKap, BiblLit, Naſity sě ~Drážď, ŽaltPod, syto bude ~Wittb, sytitiť se budou BiblPraž) saturabuntur nasytí se vláhou; spravedlný jie a naſyti duši svú, ale břicho hřiešných nesyté BiblOl Pr 13,25 (~Praž, nasycuje ~Lit, naplnije ~Pad) replet animam suam nají se dosyta; neb právě že sú u pekle vždy žieznivi pitie, aniž mohu nikoli pitie naſiczeny býti AlexPovA 116b (~C, nikoli nemohú býti naſiczeni ~B, ~D) nunquam satiatur uhasit žízeň pitím

2. co čím zásobit něčím, zaopatřit potřebným dostatkem něčeho: sedm úrodných a dobrých let přijdú…a potom přijde sedm let zlých… A proto, králi, opatruj sě v tom a také své země obilím naſiṫ, když ta dobrá léta přijdú MartKronA 12a; tak vnáhle královstvie všeho tú (tu ed.) novú střiebrnú vysokú mincí nasytiti nemóžem ArchČ 4,438 (1469)

3. koho/co (čeho, od čeho, čím [žádoucím]) obdarovat, zahrnout, zaopatřit, uspokojit (něčím); [unaveného, slabého] posílit, občerstvit: <s>stirčil [Bůh] mocné <s> stolcě i povýšil ponížené. Lačné naſitil dobrým a bohatých nechal zhynúti ŽaltWittb 261b (L 1,53: var. v. nakrmiti 2) implevit bonis; Naſiceny sú [bezbožní] synóv ŽaltKlem 16,14 (~Kap, BiblLit, naplnili, naſytyly sú sě syny ŽaltPod, zsytěli súť syny ~Wittb, zsytili sú syny BiblOl, rozmnoženi sú až do sytosti v synech ~Praž, Naſiceni jsú synové ~Pad) saturati sunt filiis dostalo se jim mnoha synů; blahoslavení, ješto lačni jsú a žíznivi pravdy, nebo oni naſiczeny budu EvOl 324a (Mt 5,6: ~Víd a ost.) saturabuntur; užitkem svých úst člověk bude naſſyczen všeho dobrého BiblDrážď Pr 13,2 (~Ol, ~Lit, naſicen bude dobrými věcmi ~Pad, nasytí se dobrými věcmi ~Praž) satiabitur; poďte ke mně všickni, jenžto usilujete a obtieženi jste, a jáz naſſiczy vy EvBeneš 82a (Mt 11,28: nakrmím ~Víd, ~Ol, BiblLit, ~Pad, ~Praž, opravím EvKlem, posílím ~Zimn, BiblDrážď, ~Ol) reficiam; aby sě utěšili a naſyczeny byli od hojnosti utěšení jeho [nebeského Jeruzaléma] ŠtítSvátA 139a ut…satiemini; spes perfruendi sempiterna leticia in Christo Jesu, Domino nostro, že na věky budeš nasycen veselé pána Krista HusBetl 2,90; quia cibaberis perpetue et eternaliter in regno celorum že budeš nasyczen a mieti naději HusBetl 2,90; tu rozum naſyczen bude poznáním HusDcerkaM 220a (bude naſyczen poznánie ~D); neb lidé jinými sú věcmi naſyceni časnými, že duše naše kochá se v časných věcech RokJanB 123b; dobrá pověst naſyti kosti AlbnCtnostA 65b (Pr 15,30 impinguat: tuční BiblLit, otučnije ~Pad, roztučňuje ~Praž)

4. koho (čeho, čím [něčím nežádoucím]) zahrnout, zasypat, v plné míře postihnout (něčím): naſicen jsa trýzněnie a hubenstvie BiblCard Job 10,15 (~Ol, ~Lit, ~Pad, naſyczen sa trápením a miserú ~Praž) saturatus afflictione et miseria; bitieť ho [soupeře] vždy naſitim, jehožť jest nemieval nikdy téhož s jiným TristB 7a; nasadí [pokorný člověk] tepúciemu líce, naſicen bude úkory BiblLit Lam 3,30 (nasytí sě úkory ~Drážď, ~Ol, nasytí sě potupeními ~Pad, pod. ~Praž) saturabitur opprobriis; Naſyczen budu úkor a pohaněnie RokPostA 212b (Lam 3,30)

5. býti nasycen čeho, čím být syt, nabažený něčeho, mít něčeho dost: lakomý nenie naſyczen jměnie ŠtítBojVyš 9a (Eccl 5,9: var. v. nasytiti sě 4) pecuniis non impletur; dřevnie divné věci, ež toho jsme naſyczeny, nejsú již nám divný ŠtítSvátA 21b ipsa consuetudine viluerunt; lakomý nebude penězi naſycen,…žádost bohatstvie roste bez konce HusPostH 92b (Eccl 5,9); onen [král] maje všecko, však ještě neměl dosti. A protož žádostmi a rozkošmi, jimižto onen nemohl naſycen býti, tento pohrdat jest BurleyMudrC 186a; aby ta žena opilá krví svatých krve naſycena byla AktaBratr 1,316b; jako vlcie hltaví, krve lidské nasyceni nejsúce ArchČ 4,159 (1468). – Srov. nasycovati sě 2

6. co [žádost, lakotu ap.], ojed. koho [chtivého] (v čem, čím) nasytit, ukojit, uspokojit: ve všem v tomto [trýznění Krista] nebyla naſſycena nemilost nevěrných židóv MatHom 383; daj pro milost a dobrotu tvú, aby tento kalich tvój zapojijící a přečistý naſytyl žiezn mú ModlMil 117b uhasil; nenaſyty [bohatý] žádosti sbožie ŠtítVyš 65b non satiat; žádost duše naſytyty ŠtítVyš 97b animae desiderium adimplere; nemohla jest tebe [ctižádostivého] země svým plodem naſytiti, vždy s žádal seho i onoho, ani jest tvého lakomstva střiebro a zlato nasytilo ŠtítBrigF 126a pascere te…implere desiderium tuum; kteříž [požitkáři] jedva někda nebo nikdy jsú naſiczeny v svých nečistotách GestaB 106a sunt satiati; aby…tady [tj. poznáním snů] naſitil [král] vtipného smysla svého chtivosti BřezSnářM 36a; a kto sú srdce nesytého, to věz žádosti nesyté, ani by rádi vešken svět na zboží pohltili a ještě by žádosti nenaſytili HusPostH 92b; peněžníci…obětované opět prodávali chtiec své lakomstvie naſytyty JakBetl 67b; ani mnohé ženy naſytie smilstvie mužova, ani mužie žen v jejich žádosti smilné ChelčBoj 405a; peklo a zatracenie nikda se nenasytie a oči lidské nemohúť naſyczeny býti BiblPraž Pr 27,20 (nenasyceniej ~Drážď, ~Ol, nenasycené ~Pad, nenasytedlné ~Lit) insatiabiles; ║ neb tvé sbožie tohoto světa nemuož chudobu naſytyty, viece li jeho kto přihromazdí, většie bude jmieti nedostatky ŠtítBarlB 99b odstranit; děliti budu kořisti, naſyczena bude duše má BiblPraž Ex 15,9 (naplní se ~Card a ost.) implebitur anima mea budu spokojen

Ad 1 : za lat. reficere stč. též pokrmiti, posilniti. — Ad 3: za lat. reficere stč. též obnoviti

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nasytiti, -cu, -tíš, pftiv., sättigen; stsl. nasytiti satiare, nutrire, implere. — Z plodu naſiti sě země satiabitur ŽWittb. 103, 13; lační naſyczeny jsú saturati t. Ann. 5; aby kalich naſytyl žiezn mú Modl. 117b; (věrní) budú nasyceni od prsí neb od cecíkóv cierkvi svaté HusE. 2, 108; tehdy káza král lvóm mnoho masa dáti, a když ſe naſycziechu, tehdy ty (soky Danielovy) vpustí v jámu Comest. 188b—189a; (Lazar) žádaje naſyczen býti z drobtuov, kteří padali s stolu ChelčPost. 168b; — raci ny své krimě naſititi Kunh. 149b, n. koho čeho; naſiczeny sú synóv saturati ŽKlem. 16, 14; chudé jeho naſiciu chlebóv saturabo panibus t. 131, 15; aby břicho naſytil těch otrubóv Krist. 66a; naſiczeny budete chleba saturabimini panibus Lit. Exod. 16, 12; masa mého se nasyťte HusE. 1, 229; vóle bude nasycena všie rozkoši t. 3, 125; (člověk) sladkosti pravé bude naſyċen HusPost. 70a; andělé nemohú ſie naſytiti na ň (boha) hlédanie Kruml. 306a; poď, a naſytiwa ſye utěšenie tvých prsí t. 360b; (člověk) naſycen bude všeho dobrého Kladr. Přísl. 13, 2; — strdem naſſitil jě ŽKlem. 80, 17, n. koho čím; aby je vykúpil, svým tělem nasytil HusE. 3, 125; nemóž takých (nemocných) naſititi nižádnú krmí ChirB. 191a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).