naspořenie, -ie n.; k naspořiti
1. rozmnožení, přírůstek: est incrementum příspora, nasporzenie crementum KlarGlosA 1507 (De corporis natura; ~B); crementum naſporzenie SlovVeleš 93b; incrementum naſporženie aut přiroštěnie, id est augmentum SlovKlem 54a. – Srov. náspora
2. čeho [většího množství] nahromadění, nadbytek, hojnost: v království nebeském jest naſporzenie všeho dobrého i přieliš AlbRájK 128 (~B, jest obihem ~A) affluentia suppetebat
Ad 1: za lat. crementum stč. též rozmnoženie; za incrementum též nárostek, příplodek, přísporek, přispořenie, vzplod. – Ad 2: za lat. affluentia stč. též hojnost, sbožie
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
naspořenie, -ie, neutr., rozhojnění, Vermehrung: v království nebeském jest naſporzzenie všeho dobrého Kruml. 128a; naſporzenie crementum Rozk. 2153, Prešp. 1415, Veleš.; naſporzyee též Vocab. 176a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
naspořenie, -ie n. nahromadění, nadbytek, hojnost
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.