naspářěti, -ěju, -ie ipf. (pf. naspořiti)
co (kým) rozhojňovat, rozmnožovat, zvětšovat: všemohúciemu bohu ižádná ofěra nenie tak vzácná jako ta, ktož jinými královstvie nebeské naſparzye AlbRájM 28a (~C, naspořije ~A, ~B, pod. ~K) semper augere. – Srov. naspořovati
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
naspářěti, -ěju, -ieš, naspařovati, -uju, -uješ ned. rozhojňovat, rozmnožovat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.