narostiti, -šču, -stí pf. (ipf. naroščovati); k narósti
1. med. co [novou tkáň] způsobit narůstání něčeho: buď pilen naroſtiti dobré maso skrze masti celistvé i prachy LékRhaz 144. – Srov. narósti 1
2. med. co [porušenou tkáň] způsobit zarůstání něčeho: jelenie koření… masem naroſti a zrostí [vředy] LékVodň 265a; slušie hned miesto [nemocné] vyčistiti a strávené naroſtiti LékRhaz 143; když se miesto [poškozené] utvrdí a očistí…, tehdy buď naroſſtieno LékSalM 346 incarnetur et consolidetur; naroſt ji [vyčištěnou ránu] prachem kadidlným a scel ji prachem dřéve praveným LékSalM 459 incarnetur; ║ a tiem během bude rána moci naroſtiti (m. naroſti n. naroſtiti se ?) LékSalM 532 incarnari zarůst, zacelit se; obměkčuje [lilium] dělohu a naroſti vředy LékVodň 271b zahojí
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
narostiti, -šču, -stíš, pftiv., učiniti, aby něco narostlo, k narostení přiměti, wachsen machen: (lilium) obměkčuje dělohu a naroſti vředy RVodň. 271b; bud pilen naroſtiti dobré maso skrze masti celistvé i prachy Rhas. 144; slušie miesto vyčistiti a strávené naroſtiti t. 143; když vyčistíš neb vyhnojíš ránu, naroſt ji prachem kadidlným Sal. 459; když se miesto očistí od přijženiny, tehdy buď naroſſtieno t. 346; (rána) po vyčištění buď naroſſtiena prachem z kadidla t. 462; (ránu) po vyhnojení naroſt a potom zacel t. 491; tiem během bude rána moci naroſtiti Sal. 532, asi omyl m. narósti.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
narostiti dok. = učiniti, aby něco narostlo
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.