nara | StčS | GbSlov |

nara, -y f.

bot. rostlina z čeledi hluchavkovitých [pyskatých]‚ podobná šantě kočičí: balsanitaque živorník, napta nara, po pnec samar KlarGlosA 816 (De herbis ignotis); nara má list jako koňská máta, ale stvol vyšší a jest též jako bielá lebeda LékVodň 274a; pakli má žena vateň velmi prost ranný, pro něž často bývá početí přékaza, podkuř ženu kúkolem a kadidlem; také naru móž ženu podkúřiti častokrát a vstrčiti do vatně LékŽen 5b

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nara: nara napta Prešp. 749 (Diefb. Gloss. napta = nepeta); chyba m. máta, v. toto.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).