napravovatel, -e m.; k napravovati
napravovatel, kdo napravuje údy po úraze: pak lékař naprawowatel má vložiti dlúhý ubrusec zatočený mezi stehno a nádobu mužskú (mizſky rkp) LékSalM 715 restaurátor
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
napravovatel, -e, masc., der Einrichtende: lékař naprawowatel má vložiti ubrusec mezi… Sal. 715. Srov. napravovati a napraviti.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².