nakloňovati sě, -uju, -uje ipf. (pf. nakloniti sě); k nakloňovati
1. (čemu) naklánět se, sklánět se; [něčemu úctyhodnému] klanět se něčemu, sklánět se před něčím; vešken sě naklonygy a tvého vítěžstvie kříž …, Jezukriste, následuji MatHom 387; tvého umučenie slovutnému znamení…vešken sě naklonygy ŠtítSvátA 166b totum me inclino; ║ kteřížto [lidé] jedno na kolenú chodie a kráčejíc každému kroku a tak sě naklonugi, jako by padnúti chtěli CestMandA 200a (se naklonyegy ~B, se naklonie ~D, se naklánějí ~N) naklánějí se, nahýbají se
2. k čemu přiklánět se, obracet se k něčemu, volit něco: neb milost jedna božská, druhá jest lidská a třetie k jiným věcem tělesným a časným se nakloniuge AlbnCtnostA 74a. – Srov. nachylovati sě 1