nakřivovati sě, -uju, -uje ipf. (pf. nakřiviti sě); k nakřivovati
1. [o něčem podlouhlém] nakřivovat se, ohýbat se: konají se [žebra] na měkkém miestě, a protož ani pohnutie, ani úrazu trpie, a protož ani se zlomují, ani nakrziwugi LékSalM 608 neque plicantur
2. k čemu pokřivovat se, křivit se ve vztahu k něčemu; [k dobrému] odklánět se od něčeho; [k zlému] přiklánět se k něčemu: ale naše vuole pohřiechu jest raněná, neb se nakrziwuge k boží vuoli a nachyluje se k těm věcem, které sou světa JakZjev 382b; vuole zkažená… ještě se nakrziwuge a nakloňuje k odporným věcem JakZjev 382b; jakž pamět pustí v se jiné věci, tak světlo v rozumu přestává a vuole se nakrziwuge k těm věcem, kteréž pamět v sobě drží ChelčPost 219b