nakřivovati, -uju, -uje ipf. (pf. nakřiviti)
1. co [hřbet] ohýbat, sklánět: pomračta sě oči jich [mých nepřátel], aby neviděle, a chřbet jich vešdy nakrzywuy [Bože] ŽaltKap 68,24 (var. v. nakřiviti 1) incurva
2. co pokřivovat, porušovat, kazit, mravně narušovat: slíbil [Zikmund], co by obtížení bylo neřádného při súdích, aby napraveno bylo: i již zjevně jest shledáno, že se nenapravuje, ale nakřivuje ArchČ 3,457 (1437); bázeň nakrziwuge srdce při skutcích dobrých ChelčPost 30b