najthartovati, -uju, -uje ipf.; k Najthart
expr. šprýmovat, tropit rozpustilosti: než že se tudy chce tobě vždy jedno nad dvé zveličiti, neviem, by sám tomu chtěl obyknúti, leč by chtěl frickovati neb naythartowati. Ale jisté byl by sám svuoj jako on záhubce KorMan 171b
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
najthartovati, -uju, -uješ, šprýmovati; sloveso utvořené ze jména něm. básníka Nîtharta (XIII stol.). — Frickovati neb najthartovati KorMan. 171b. Srov. frickovati.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
najthartovati, -uju, -uješ ned. chovat se nevázaně (Najthart – něm. básník ze 13. stol, který s oblibou líčil rozpustilosti)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.