nadskočiti, -ču, -čí pf.; k skočiti
co [níže umístěného z hlediska subjektu] seskočit, seskokem se přemístit do něčeho: [v kapitole o Kristových skocích:] asiliit nadſkoczil jest tetras tenebras črné tmy Flegetontis horúcie, t. pekla SekvUKA 22a. – Srov. nadpásti 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nadskočiti, -ču, -číš, pftiv.: exsiliit nadſkoczil jest SekvE. 22a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².