|
|
|
návuz, -a/-u m.; k navázati 1. drobný předmět nošený (navázaný) na těle k dosažení kouzelného účinku, zvl. k ochraně, amulet (srov. stsl. navǫzovęzanije ‚amuletorum alligatio‘): všichni jiní bobonci…, leč žehnánie, leč napsánie která na jablce…, leč nawuzy, zapověděni jsú kostelem ŠtítKlem 8a; ║ dvořka s svým nawuzem a s svým ošivkem TkadlA 37a přívěskem (ozdobným?). – Srov. nápis 5 2. bibl. fylakterium (srov. „nápis“ 4): jako nawuz někaký na pamět mezi svýma očima BiblLit Ex 13,16 (~A, návaz ~Card, ~Ol, zavěšeného něco ~Pad, ~Praž) appensum quid; philacteria nazoviſkove (m. nawuzi ſwe?) MamUKA 31b (Mt 23,5: v. nápis 4) V dokladu z MamUKA emendace podle Gebauera. Srov. též Zubatý, Studie 1/1, 120 a 1/1, 300 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
návuz, -a, -u, masc., něco přivázaného, amulet, etw. Angebundenes, Amulet; stsl. navązovęzanije amuletorum alligatio, pol. nawęzy appendicula ad colla, rus. nauzy něco pověrečně vázaného. — Jako nawuz někaký appensum quid Exod. 13, 16; všichni bobonci, leč žehnánie, leč napsánie která na jablce, neb pro zuby, ješto na stěně škohrtají, leč nawuzy, zapověděni jsú kostelem Štít. uč. 8a; tu ť jest byla také vysokéj mysli a bujného kroku dvořka s svým nawuzem a s svým ošivkem Tkadl. 37a; nazowiſkowe (sic m. návuzy své) philacteria MamA. 31b (z Mat. 23, 5). Srov. Zíbrt Seznam 48, 45. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
návaz, návuz m. amulet, drobný předmět nošený na těle k dosažení kouzelného účinku Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
návuz m. (sr. na-vázati) = něco přivázaného; amulet Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|