nátbie (*nadhbie), -ie n., též hnátbie; k (o)hnúti
pas na těle, zúžení trupu nad boky: Antret …královu v nadby poje, i vede ji (gij rkp) do toho pokoje TristB 157a (~S); ║ tu Volivan popade sě s ním v natby, kterak je byl velmi nesnadný, však jím vrže tam na kosu, až sě obřeza také v nohu bosú TristS 201b (v hnatby ~B) chytil se s ním do křížku. Jen v Trist. – Srov. přiehbie, příohbie
Zubatý, Studie 1/1, str. 292–293, spojuje s dno, odenek. GbSlov 2,508 uvádí podobu nátba (?). — K našemu výkladu srov. E. Michálek, LF 92, 1969, 52–53