následovcě, -ě m.; k následovati
následovník, stoupenec, napodobitel, vyznavač: kterak se člověk má přirovnati jemu [Kristovi], aby byl pravý naſledowcze OrlojA 12b amator. – srov. následovník 3
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
následovcě, -ě, masc., následovník, Nachfolger: aby byl pravý naſledowcze Orloj. 12b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².