ˣnásledač, -ě m.; k následovati
následovník, stoupenec, napodobitel (něčí): sectator naſledacž SlovKlem 81a. – Srov. následovník 3
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
následač, -ě, masc.: naſledacz sectator SlovKlem. 81a; umělé.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².