náryšlavý adj.; k ryšlavý
naryšavělý, trochu ryšavý, nazrzlý: a bieše [nejmladší syn] naryſſlawy a pěkné tváři a milého vzezřenie BiblPraž 1 Rg 16,12 (rumný ~Card, ~Ol, črvený ~Pad) rufus. – Srov. náryšav
Za lat. rufus stč. též ryšavý, ryšlavý
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
náryšlavý, adj., naryšavělý, rötlich: bieše naryſſlawy a pěkné tváři (rufus) Pražsk. 1. Král. 16, 12.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
náryšlavý adj. naryšavělý, nazrzlý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.