náhlivý adj.; k náhliti
1. náhlý, nenadálý: Fiton rychle nebo náhle nebo nahliwi VýklHebrL 201a (~K) subito vel subitaneus
2. zuřivý, vzteklý, zběsilý: Axta náhlost nebo nahliua VýklHebrL 185a (~K) Axa furor vel furibunda
Ad 2: za lat. furibundus stč. též ľutný, náhlý, rozvzteklý, vzteklý