nábrunátný adj.; k brunátný
trochu brunátný, nahnědlý, zabarvený do hněda: rmen neb heřmánek jest truoj, některý má bielý květ, některý lesknatý, třetí jako nabrunatny LékFrantC 163a
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nábrunátný, adj., bräunlich. — Sfinx… nabrunatné majíc vlasy Ezop. 192b. Cibule názelené, nábrunátné, nážluté Háj. herb. 85b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nábrunátný adj. nahnědlý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nábrunátný adj. = načervenalý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.