nábožnička | StčS | GbSlov | MSS |

nábožnička, -y f.; k nábožnicě, nábožníček

nábožná, zbožná žena: ta [vdova] paňú mniec naboznyczku, přijě mile tu svódničku DesHrad 104b (v rýmu)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nábožnička, -y, fem., nábožná ženská, eine Fromme; k masc. nábožník. — Ta (vdova) paniú mniec nabozniczku přijě míle tu svódničku, a když pospolu sediesta atd. Hrad. 103b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nábožnička f. nábožná, zbožná žena
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).