nábočnicě, -ě f.; k nábočný, bok
ženská ozdoba, patrně boční spona n. nadloketní náramek: vzala [Judit] ozdoby, jenž slovú nabocżnicze a lilia a náušnice a prsteny BiblPraž Jdt 10,3 (~Card, ~Duch, nabożnice ~Lit, náloketnice ~Mlyn, okrasy pravé ruky ~Pad, ~Kladr, záponami a opletcími ~Ol, záponami a oplecími ~LitTřeb) dextraliola. Jen bibl. – Srov. náramnicě
Srov. lat. dextrale, stč. též náručnicě, záramnicě, sponka z pravé ruky (VýklKruml 20b)