|
|
|
nábedrně, -í pl. f., nábedrnie, -ie n. (?); k bedra 1. oděv kryjící dolní část trupu, tj. „bedra“: učiníš nabedrnye lněnie, aby přikryli [synové Árónovi] tělo ohavnosti své ot ledví až do bedr BiblOl Ex 28,42 (nabedrnie lněné ~Lit, rúšce lněné ~Pad, košil zpodních lněných ~Praž) feminalia linea; třěvícě i nabedrnye i náplecník vzložil naň BiblOl Sir 45,10 (nabedrnie ~Lit, ~Praž, rúšce ~Pad) femoralia; yliaria nabedrnye SlovUKA 44a; feminalia nabedrnye, háce MamUKE 308a 2. zadní zádržné řemení koňských postrojů (srov. Kroje, zbroj … IX, tab. 19): uzdáři mají prodávati nabedrnie (m. nábedrnie) i šle, holstry, kriky, řemenie krikové ArchČ 14,438 (1425); pro funibus dictis prostranky et nabedrnye 6 gr. 10 p. SSL (LibRatLun 64b); šle čtvery s nabedrniemi a osmery bez nabedrnie ArchKol (1497). – Srov. nábedrník Ad 1: za lat. femoralia stč. též modrá košile (BřezKron 441) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nábedrně, -í, plur. fem., oděv kryjící bedra, Lendengewand; srov. stsl nabedrьnikъ laterale equi. — Učiníš nabedrnye lněné, aby přikryly tělo od ledví až do bedr feminalia linea, ut operiant carnem turpitudinis tuæ a renibus usque ad femora Ol. Ex. 28, 42, nabedrnýe lněné Lit. tamt., nabedrnye lněné Mus. tamt.; třěvíce a nabedrnye i náplecník vzložil na ň (hospodin na Arona) femoralia et humerale Ol. Sir. 45, 10, nabedrnie i náplecník Kladr. tamt., nabedrьnie Hlah. tamt., nabedrnie Pr. tamt.; šle čtvery s nabedrniemi a osmery bez nabedrnie (m. -í) KolB. 76b (1497). — nabedrnye femoralia MamA. 23b; nabedrnye iliaria SlovC. 44a (ilia, bedry), MamA.25a; nabedrnye, hacze feminalia MamE. 308a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nábedrně, -í pl. f., nábedrnie, -ie n. oděv kryjící dolní část trupu Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|