myš, -i f.
1. myš, nevelký hlodavec
němečská myš, veliká myš krysa, plch
polská myš plch, rejsek, hlodavec žijící na poli
vodná myš „plh“, hlodavec žijící ve vodě
2. hlodavec s jemnou srstí využívaný jako kožešinové zvíře
K původu sr. Machek, Etym. slov.² s. v. Sr. mýšě, myšenec, myška, dlúhomyš, vodomyš, plh, polemyščer
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024).
myš, -i, fem., Maus; stsl. myšь mus. — Učiníte podobenstvie myſſij similitudines murium Ol. 1. Reg. 6, 5. S myšmi a žabami HusE. 3, 135. Kdež není kočky, tu myſſi vévodie Hug. 191. — myſſ mus Prešp. 466; welika myſ glis BohFl. 193, veliká myš; — polſka myſs sorex t. 194, polská myš; — nyemeczka myss Ratte Diefb., němečská myš.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².