mráz, mraza/mrazu m.
sr. stsl. mrazъ, stč. mrznúti
1. mráz, zima; též fig.; v pl. mrazivé počasí
2. jaký (padlý) námraza, jíní, jinovatka
Dolož. též jako vl. jm. osobní Mráz
Autor: Irena Fuková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 14. 6. 2025).
mráz, mraza, -u, masc., Frost; stsl. mrazъ frigus, z morz-, koř. merz- mrznouti. — Poděkujte mrazowe a studeni hospodinu gelu et frigus ŽKlem. Puer. 69, mraz a zima ŽWittb. tamt. Leč buď v teple leč na mrazye Mast. 179. — mraz gelu, bruma MVerb.; mraz gelu Prešp. 152, BohFl. 37; pro velikú zimu a mrázy Ezop. 35b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².