mosaz, -i f.
mosaz, -ě f.
mosaz, -a/-u m.
sr. sthn. massing
Sr. pozlátka, zlatopěnky
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 13. 6. 2025).
mosaz, -i, -ě, fem., -u, masc., Messing; pol. mosiądz, gen. -iędzu. — Aby kto moſaz prodal za zlato Štít. uč. 95b. Podobné k moſazu aurichalco Koř. Zjěv. 1, 15, podobni k moſazi t. 2, 18; z moſazu ex ære Ol. Ex. 27, 3, z moſazy ære t. Ex. 35, 32; z moſazye Mus. Ex. 27, 3; z zlata i střiebra i moſazy t. 35, 32; mnoho moſazy æris Ol. 1. Par. 18, 15, váhu moſazy t. 1. Par. 22, 3; z přěčisté mosazi Hlah. 2. Par. 5, 8; kolky z moſazi uděláš Lit. Ex. 27, 19; přikryješ jej moſazy ære Ol. Ex. 27, 2; moſſaz æs Prešp. 64, moſaz æs BohFl. 142, w moſſaſu RVodň. 161a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².