|
|
|
mor, -a/-u m. k mřieti 1. nakažlivé vysoce smrtelné onemocnění postihující lidi n. zvířata projevující se zvl. dýmějemi n. černými skvrnami na kůži, mor; též fig. 2. moření, mučení 3. babí mor v. babí 4. kuří mor v. kuří Sr. bieda, dým², dýmě, hlíza, šelma, zmazek Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025). 
fraucimer, -mor fraucimor, -a, -u, masc., ženstvo, kollekt. Ze střhněm. vrouwenzimmer = pokoj pro ženy a dívky, a z toho pak metonymicky obyvatelky toho pokoje, = ženy a dívky; v tomto významu přejato do češt. — Kterážto panna všecken ffraucymer při dvoře krásau převýšila Har. 2, 95; kázali jsme fraucimoru i pacholatům vystaupiti Záp. Žer. 1, 147 BrandlGloss.; (za vojskem) pak také i fraucimor se hrnul WintObr. 1, 298 (z r. 1608), ženy a ženky vojanské. — Zvratnou analogií také frúcimor ČernZuz. 58. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mor, -a, -u, masc., Pest; stsl. morъ mors, z koř. mer- mříti. — Ač kdy… mor vstúpí na liudi AlxV. 2396; (ač kdy) zlý mor na skot spadne AlxH. 11, 27; mor lidský Alb. 47b; (lék) na každý čas a zvláště čas moru Chir. 332a. mor pestilentia Prešp. 1455; mor neb šelma dobytka Mill. 70a. — Přivedú tu žádúcí pannu… k těm mukám přěde vším sborem, chtiece by tiem hrozným morem jejie zdravie konec jmělo Kat. v. 2809, mor, moření, mučení. — Babí mor, rostlina toho jména: babij mor ApatFr. 117a; vezmi babi mor to kořenie LékA. 93b; — kuří mor, rostlina toho jména: kurzimor *moripa Prešp. 737 v kap. De frumentis, kurzy mor též Rozk. 1311; kurzi mor morbus gallinæ SlovA., kurzy mor též MamP. 15a; — kurzimor morsus gallinæ LékB. 122a, kurzy mor též MamF. 71b; — kořen, ješto slove kurzy mor LékA. 51b, kořenie, ješto slove kurzy mor t. 66a; — kurzy mor *senga Rostl. 12b, chrustice, kurzymor *seuga MamA. 15a. Kuřimor Háj. herb. 169b, Kuřimorem t. 336a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mor m. mor; moření, mučení Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
fraucimer, -mor fraucimor m. (z něm.), coll. = ženstvo, ženy a dívky; ženský pokoj Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
mor m. = moření, mučení Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|