mokro, -a n.
k mokrý
1. mokro, vlhké počasí
2. med. tělní tekutina (?)
K 2: jen KlarGlos v kapitole De corporis natura. Sr. mok
Autor: Irena Fuková, Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
mokro, -a, neutr., Nässe; zpodstatnělé jmenné neutrum adj. mokrý, v. t. — mokro humor Prešp. 1397, Nom. 67b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².