modlitevna, -tebna modlitebna, -y, dial. -ně modlitevně, modlitebně, -ě, fem., místo, kde se modlitba koná, zvláště svatyně chrámu židovského, Betort, Tempel. — modlitebny na horách fana in excelsis MamA. 23b; modlitebna oraculum t. 31a; ta modlytebna oraculum Ol. 3. Reg. 6, 20, Br. tamt.: Svatyně svatých; před dveřmi modlitebny pro foribus oraculi t. 3. Reg. 6, 17. Vezma krve… pokropí prstem proti modlitební na vzchod slunce contra propitiatorium Ol. Lev. 16, 14, Br. tamt.: na Slitovnici. Mojžíš všel…, aby sě poradil s modlitebnu ut consuleret oraculum Kladr. Num. 7, 89, aby otázal modlitebny Ol. tamt., za to Br. tamt.: vcházel do Stánku úmluvy, aby młuvił s bohem. — modlitebnie orarium MamC. 130b (= libellus precum DC.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
